Blíží se volby do městského zastupitelstva a mně a celé naší bandě není lhostejné, kdo a jak bude naše město řídit. Dali jsme do kupy kandidátku a máme jasnou představu, co chceme a jak toho dosáhneme. I když osobně nekandiduji, dávám za tyhle lidi ruku do ohně, hlavu na špalek, krk do oprátky a jsem si naprosto jistý, že jejich charakter, znalosti a pracovitost by byla obrovská škoda nevyužít ve prospěch nás všech.
Všeaktivní společenstvo kašparů je skupina lidí, která se dala dohromady díky sportu, zejména fotbalu a malé kopané. Později jsme zjistili, že se nám spolu i dobře diskutuje, cestuje a paří. Začali jsme pro sebe navzájem organizovat turnaje, výlety, mejdany a tyto aktivity postupně přerostly u několika z nás v podnikání, protože máme rádi společnost a chceme aktivně vytvářet příležitosti, jak se navzájem obohacovat, pracovat, bavit se, diskutovat a vše ideálně realizovali v našem malém městě.
Ve středu našich debat byla vždy politika a sledování událostí doma i v zahraničí. Jsme jednoznačně liberálně demokraticky orientovaní, chceme svobodný a demokratický svět, ve kterém je vzdělání a odbornost jednou z nejvýše respektovaných hodnot.
Komunální politiku sledujeme soustavně několik let a za dob starostování Radovana Necida jsme neměli příliš silnou potřebu do věcí zasahovat, protože jsme více méně s kroky radnice souhlasili, byť v několika případech se nám nelíbilo, co a jak se odehrálo, celkově mělo vedení města z naší strany důvěru. Situace se zásadně změnila přeběhnutím několik členů koalice do opozice. Od této chvíle ztratil Radovan Necid většinu při hlasování a z vedení města se vytratila konstruktivní jednání a nahradil jej mocenský souboj, který byl několik let rozdmýcháván jednostrannou mediální kampaní a pomluvami vedené především proti Radovanovi Necidovi.
V tuto chvíli jsme se začali ztrácet v tom, co je a není pravda a začali jsme komunikovat se zastupiteli osobně, zvali jsme je na pivo i na formální schůzky a snažili se zjistit, co se děje a proč zastupitelé odmítli podepsat smlouvu s vítězem architektonické soutěže. Někdo naše pozvání ochotně přijal, někteří nás vysloveně odpálkovali, někteří s námi odmítli jakkoliv komunikovat. Ze série schůzek, právních rozborů a z dlouhodobého sledování práce zastupitelů jsme zaujali jednoznačné stanovisko a to, že je bezpodmínečně nutné dodržovat a respektovat odborné postupy a vyvarovat se rozhodovat na základě subjektivních pocitů. Architektonická soutěž byl skvělý nápad, vyšlo z ní mnoho kvalitních návrhů, z amatérského přístupu jsme se jako město posunuli k profesionální správě veřejného prostranství, bohužel ne všichni zastupitelé byli schopni překousnout, že o některých věcech nebudou rozhodovat oni, ale odborněji vzdělaní lidé a celou práci, kterou odvedl především Petr Velička a Radovan Necid pošpinili a i přes rozhodnutí antimonopolního úřadu se stále snaží celou soutěž deklasovat a zničit, a to jen a pouze z mocenských důvodů.
Zformovali jsme iniciativu Za Náměstí VM, tehdy ještě bez politických ambicí, čistě s úmyslem vyvolat místní referendum, čehož jsme dosáhli. V referendu 65% lidí rozhodlo, že chtějí, aby město postupovalo dle pravidel architektonické soutěže, bohužel rozhodnutí občanů nebylo pro zastupitele závazné, protože se referenda zúčastnilo pouze 24,5% oprávněných voličů. Závazné by bylo od 25% výše, chybělo 94 hlasujících. K malé účasti výrazně přispěla antikampaň vedená ze strany města, které obyvatelům rozesílalo letáky, ve kterých radili, aby vůbec k referendu nešli a nehlasovali v něm.
Od této chvíle jsme vedli s městem otevřený spor, respektive se 13 konkrétními zastupiteli. Vzhledem k tomu, že se situace do dneška nevyřešila, rozhodli jsme se kandidovat do místního zastupitelstva a spojili jsme síly se zkušenou politickou stranou Volba pro město.
Dohodli jsem se na základních hodnotách, principech a konkrétních kandidátech a jelikož jsou tito lidé a především jejich charaktery blízké i mému srdci, jsem připraven je maximálně podpořit, přesto však s jistou dávkou kritiky. Osobně nekandiduji, protože chci veškerý můj potenciál dát do našeho lezeckého oddílu a psaní, což z pozice politika v prvním případě znamená, že bych se nemohl účastnit politických jednání nebo bych byl často nepřítomen na hodinách a v druhém případě mě kandidatura diskvalifikuje z nezávislosti. Přesto však otevřeně a veřejně tuto bandu lidí podporuji a o těch, které znám osobně, budu psát a mluvit o nás v první osobě množného čísla, protože se cítím součástí týmu.
Naše politická kampaň je postavená na pořádání kulturních a společenských akcích, tedy na tom, co umíme nejlépe: Nalézt odborníky a dát jim prostor k tvořivé práci, ať už se jedná o architekta nebo muzikanta. Samozřejmě, že je důležitý i konkrétní program, ale snažíme se vyvarovat populistické kampani, ve které bychom na první místa programu dosadili líbivá hesla a slibovali vyřešení problémů, které z pozice městského zastupitele z principu vyřešit nelze.
Tento i další texty píšu sám za sebe, tak jak politickou situaci ve Velkém Meziříčí vnímám a do textů projektuji vlastní přání a názory. Je tedy možné, že se v některých věcech nebudu shodovat s nově vzniklou stranou SPOLEČNĚ VM.
Hlavními ideály našeho snažení jsou otevřenost, osobní přístup a komunikace s každým, kdo o to má zájem. Zřídili jsme transparentní účet, aby bylo všem jasné, že za námi nestojí žádná skrytá síla a pořádáme kulturně společenské akce v Luteránském gymnáziu, kde nás můžete navštívit a otevřeně s námi mluvit.
Rádi bychom oslovili všechny generace ve Velkém Meziříčí a přilehlých částech, ale jak už jsem psal, odmítáme provozovat populistickou kampaň s mikrotargetingem a proto vyzýváme především mladší podporovatele, kteří sledují naši práci na internetu, aby nám pomohli šířit naše myšlenky i mezi starší generaci v rodině a hlavně, abyste si našli čas a dovezli dědečka nebo babičku na některou z našich akcí. A pokud nemáte auto nebo možnost je dovézt, kontaktuje mě, budu sloužit jako koordinátor dopravy.
Závěrem mého prvního předvolebního speciálu bych chtěl dodat, že ať už volby dopadnou jakkoliv, vše, co teď děláme, budeme dělat i po volbách, ať už je to pořádání kulturních akcí nebo kontrolování mocných a vždy se budeme snažit o to, aby naše město žilo a aby v něm bylo dost prostoru a svobody pro všechny skupiny a menšiny.